O SVĚTĚ (zpracovává se)

Reálie 3418 Druhého věku, 

Známí svět má několik kontinentů. Velkofannasie, říše lidí, elfů a trpaslíků, nyní rozdělená na Erii a Fannasii. Sevérie, říše ledových elfů, trpaslíků a divokých lidí. Impérium říše trpaslíků a lidí. Elduer, ostrov orků a lesních elfů. Východní země Ashar a Ishar, země lidí, vznešených elfů a zvířecích lidí. Temné ostrovy, říše temných elfů. Kolonie Impéria, jež jsou zeměmi podivných lidí. Zapomenutá země, útočiště nemrtvých. Pekelná brána, jak už název napovídá, útočiště démonů.

Hlavním městem Říše je Dračí doupě. Město jenž bylo odebráno jako jeskyně černému drakovi Falmirovi, který v hoře skrýval poklad tak velký, že se z něj vytvořila ta největší říše na světě! A z té jeskyně se stalo bohaté a prosperující město. Najdete zde téměř všechnu mladší krev (rozumněj jako rasy které nedokáží kouzlit - lidé z východu, lidé z Impéria, lidé místní, trpaslíci, elfové, ne-lidé opakem je starší krev - temní elfové, čistokrevní upíři, ledoví elfové, démonikové atd.).

Aktuálním panovníkem je Viktor III., Velekrál jakožto král králů. Jeho vláda je značně vojensky organizovaná. Probíhá zbrojení. Mezitím co na severu vypukl mor. Děs a bída se nese Ernským královstvím.

O církvi

Ve Velkofannasianské říši spolu soupeří dvě hlavní náboženství. Luna jako princezna tmy, dcera Praotce. A Ellen jako bohyně světla a lásky. Rovněž dcera Praotce. Luna je zobrazována jako krásná dívka, tmavovláska s netopýřími křídly a tenkým černým ocáskem. Ellen naopak jako zlatovlasá, z její kadeří prý vyčnívají zlaté růžky. Voda a oheň. Smrt a život. To vše jsou protiklady znázorňující dvě sestry, bohyně. 

Luna má dále potomstvo Drak'Ul a Likanuse. Drak'Ul je považován za prvního čistokrevného upíra. Likanus je považován za boha vlků a vlkodlaků. Sám je zobrazován jako obří vlk. Jejich děti jsou dáli označováni jako polobozi nebo bůžkové jako Lešaj (pán lesů).

Ellen má spoustu dětí. Nejznámějším je Lucifer, arcidémon. Je z podivem, že toto náboženství si vybírají elfové, lidé a orkové. 

Trpaslíci uznávají pouze Praotce, nechtějí nic slyšet o těch hašteřivých sestrách. Praotec zemřel, když vytvořil svět pro své dcery. Však trpaslíci tvrdí, že nezemřel ale stal se světem samotným. A že ho můžeme cítit pouze v sobě. Tedy mají výjimku pro elfy, ty by jej neslyšeli, ani kdyby na ně křičel.


Povídka o Dračím doupěti

Nevím kde začít. Tím že se šest králů spojí a dobijí Dračí doupě? Tím jak ze z jeskyně stane centrum velkoříše?  Tím jak se stane Drak symbolem moci, symbolem síly Fannasie? Nebo tím jak vzniklo šest jmen pro šest Velekrálů? Také mohu začít tím, jak se Drak dostal do hory. Nebo tento příběh mohu říct očima někoho nevídaného. Příběh z jiné perspektivy.

Vybral jsem si právě to. Příběh starci, jenž kdysi býval mladým panošem. Jenž stál u zrodu řádu Paladinů.

Píše se rok 1005 II. věku. Ve službách krále Doriana, byl jistý šlechtic zvaný Lakar. Tento šlechtic měl moudrého pobočníka, služebníka a rádce. A to je náš hrdina, jmenoval se Radovan. Byl malé postavy, velkých očí a hlavně velkého srdce. Byl pánu Lakarovi vždy na blízku. Radovanovi rodiče umřeli, když byl malý. Lakar se tohoto siroty ujal, později si všiml, že má talent na řešení sporů. Cítil z něho něco víc, než jak vypadá. Nebyl silný, nebyl rychlý, ale měl odvahu. Měl něco víc. Něco co na člověku poznáte, když ho vidíte. 

Tu byl Lakar a Dorian na schůzi. Radovan tam mohl jako jediný sluha. "Zde to je." Pronesl král. A prstem ukázal na horu, na mapě. Byla tam hora, jediná hora široko daleko. 

"Důl Akatronův" Dodal král. 

Pán Lakar přikývl. "Nyní však už má nového majitele." Ušklíbl se. 

"Ano, drak vyhnal Temné z posledního místa, kde byli." Odvětil král.

"Můj pane, co máte v plánu?"

"Sjednotit říši."

"A jak můj pane?"

"Zabít draka"

Radovan jako správný sluha dolil víno pánovi Lakarovi, který se právě napil. "To bude stát tisíce životů, pane." Dorian I. povzdechl "Ano, bude stát tisíce životů, ale můžeme stát  zrodu říše která nás přetrvá. Pokrevní linie potříštěná Dračí krví.