Úvod

Žold a Krev je LARP zasazený do fantasy světa. Příběh je rozdělen na jednotlivé kapitoly se svou vlastní zápletkou. Vy určujete, kam se příběh posune.

I.Kapitola

Stařec si najal žoldáckou skupinu, aby pro něj našla jistý artefakt. Panoval zde  rozpor mezi hlavním velitelem Artymem a prvním důstojníkem Corvinem. Měli provést prastarý rituál, který měl zabít les a přinést starcovi sílu.

Corvin tušil, že dělají špatnou věc a využil této příležitosti a postavil se proti Artymovi. Corvin a jeho skupina se rozhodli zvrátit rituál a očistit les. Což se jim i povedlo. Poté však byli všichni pochytáni a odsouzeni za dezerci oběšením.

 Nastala druhá šance pro žoldáckou skupinu splnit svou předešlou misi. Nyní však budou mít i kolegy, rivaly. Rytíři Ameforova řádu, nájemné fanatiky sloužící Luně.


II.Kapitola

Stařec, jenž nebyl starcem. To on a jen on, byl ten Krysař. Stvůra, co není bytostí. Nic jej nedokáže zabít. Jen se jej můžete zbavit jako krysy. Však krysa se vrátí, znovu a znovu.

Krysař si najal žoldáky a ameforovce. Nejdříve chtěl aby spolupracovali. V jeho očích však byli žoldáci nadbyteční. Řekl tedy ameforovcům, zmanipulovaných, že je Amefor, aby zabili žoldáky. Před tím, však potřeboval obnovit svou moc. Potřeboval runu a lektvar. A tak se i stalo.

Žoldáci padli a zrodili se jako mrtvý živý, neměli své vzpomínky, měli však svou vůli. O tu je Krysař připravit nedokázal. Né bez své flétny.

A tak se ameforovci vydali do lesa šílenství, najít ony tři kusy flétny. Mnozí nemrtví vycítili nenávist a sami bez Krysařova popudu začali zabíjet ameforovce.

Ameforovci však přišli na to, kým stařec je. Vzali flétnu potajmu a chystali se jí zničit.

Tu nemrtví pozvedli zbraně a pokusili se zničit toho, kdo je chce zničit. Zničili Krysařovi zbraň, flétnu. Celá nemrtvá armáda se náhle svalila k zemi jako kdyby se z nich vytratil život. Jen jeden žil dál a utekl. Proč? Těžko říci. Možná to bylo, kvůli tomu přívěsku co měl. Možná za to mohla to, že byl první. Nebo že by Krysař tušil, oč se chystá a utekl?

Ameforovci z posledních sil zničili flétnu a probodli Krysařovi krk stříbrnou dýkou. Jenž jejich velitel obdržel od samotné Luny. Ve snu mu ji dala.

Po dvou dnech se objevil poslíček. Přišel s dopisem. Dopis patřil výhradně do rukou velitele Ameforova řádu. Stálo v něm:
"Slavnostně vám oznamujeme, že Velekrál Viktor VII., držitel držav Dračí Doupě, Drakobijec, Černohrad a Velint, Král pěti králů a syn Velekrále Rovenia VIII., Vám uděluje vesnici Vechtrovní údolí.

Černá rada vše ví.
(něčí podpis)"

III. Kapitola

O měsíc později.

Zde na severu si vždy vážili lidé více cti, než-li autorit. Člověk si vždy musel zasloužit svůj post. Nikdy jej nedostal zadarmo. Proč by mělo tedy království Erne poslouchat Velekrále? Na severu je zvyk, že krále-

überjarla si volí jarlové. Jarlové bývají zase voleni válečníky a majetnými. Stejně to funguje i v trpasličím království vedle Erne. Navíc tyto dvě království podporuje trpasličí Sevérie (kontinent podobný severnímu pólu), často tedy mívají lepší výzbroj.

Nejsou ale tak silní jako Fannasinská armáda. Velekrál to ví, fannasianci jsou lépe vycvičeni, lépe synchronizováni. A proto podcení Ernejce.

Uprostřed těch všech stojí malá vesnička zvaná Vechtrovní údolí. Není potřeba říkat, jak je pro obě strany důležité získat na svou stranu tento zásobovací bod.