Jak to dopadlo?

Ačkoliv se povedlo Corvinovi a jeho družině zrádců očistit les, byli všichni co se účastnili vzpoury pochytáni a oběšeni. Většina lidí ani nevěděla, co hledáme, proč to hledáme a jak to hledáme. Ani jsme to nenašli. Corvin byl jen pověrčivý blázen a nic z toho, co říkal, nebyla pravda. Zbývá dokončit úkol. 

A co bude dál?

Inu velení se ujímá velitel Artym. On teď bude v čele Kompanie Putující draci, doufejme, že bude svou práci dělat dobře. Vypadá zdrcený, ze zradou svého přítele nikdy nepočítal. Byl mu to člověk blízký. Do hry se přidávají dvě další frakce, učenci a rytíři. Učenci jsou nájemní mistři různých oborů. Za to rytíři budou pro kompanii, velký problém.

Myšlenky velitele Artyma při onom setkání

Nikdo z nás nikdy neviděl něco podobného jako je on. Cizinec, jenž nám zadal zakázku. Slyšeli jsme jen báchorky o jeho druhu. Upír. Starší krev. Čistokrevný jedinec. Žádný míšenec!

Vždy měl kápi, když jsme s ním mluvili já a Corvin. Nevěděli jsme o koho de. A pak vysolil měšec. "Ztratné za tvé muže." Řekl chraplákem. "Teď táhni lidská špíno, našel jsem si jiné-lepší."
Moje krev šla po zpátku, ta věc mi naháněla hrůzu. Ale věděl jsem, že ta bytost může mít tolik zlata, že se mi o tom ani nesnilo. "My to zvládnem!" Vyhrkl jsem náhle. Bytost se pomalu otočila. Jeho rudé oči si mě prohlídli. Syn temnot mne chytl pod krkem. Zvedl mne vzduchu jako bych nic nevážil. Bránit se, jednoduše nešlo. Lapal jsem po dechu. "Už nikdy nemluv bez vyzvání, červe." Pustil mne na zem. Já ztěžka dýchal. "Uvidíme tedy, kdo je efektivnější."


II. ročník znamená rozbřesk!

Poučili jsme se ze svých chyb a udělali jsme něco jedinečného. Stálé hledáme nové koncepty a mechaniky, které by naší hru obohatili. A budeme rádi když se příjdete podívat a sami si uděláte názor, kam jsme se posunuli! Chceme vědět zpětnou vazbu, chceme vědět co jsme udělali dobře co špatně a kam se posunout dál.